Sattva mlhy
Básně-meditace z filmu:
Ve filmu zazněly následující básně: "Jak je skvělé — milovat!" — Anton Tjoplyj, "Opravdovým životem žít!" — Anton Tjoplyj, "Jsem do Tebe zamilovaná!" — Sulija (zapsala Anna Zubkova) "Plachta" — Ódin (zapsala Anna Zubkova), "Chtěl bych!…" — Nikolaj Kvasnica, "Miluji milovat!" — Alexej Šotov, "Zanech všeho — a následuj Mně!" — Zjevení zapsal Anton Tjoplyj, "Na Mých Dlaních jsou Má semena" — Satja Sáí (zapsala Olga Stěpaněc), "Poslouchej!" — Zjevení zapsal Anton Tjoplyj, "Naše Dharma" — Surja (zapsala Olga Stěpaněc), "Zvu tě" — Igor Vysotin (zapsala Anna Zubkova), "Tobě daruji jaro!" — Satja Sáí (zapsala Olga Stěpaněc), "Moje jaro je v tobě!" — Jeremej (zapsala Anna Zubkova), "Staň se pramenem čistým!" — Manuel (zapsala Olga Stěpaněc), "Žiju pro Lásku!" — Anton Tjoplyj. Tyto a další básně si můžete přečíst v knize "Duchovní Srdce: Cesta k Tvůrci (verše-meditace a Zjevení)", "Praktika současného hésychazmu". "Jak je skvělé — milovat!" — Anton Tjoplyj, Jak je skvělé — milovat! Vše živé hladit, objímat! Jak je skvělé — lásku dát A na všechno zlo zapomínat! Jak je skvělé — vznášet se, V Nebesích létat duší živou Jak je skvělé — nořit se Do Oceánu Milovaného — svojí hlavou! Jak je skvělé — rozdávat, Světlo a radost rozlít kolem! Jak je skvělé — polaskat Tisícem rukou, miliónem! Jak je skvělé — na cestu se dát Stezkou srdce od začátku až do konce! Jak je skvělé — poznávat Oceán Vesmírného Tvůrce! "Opravdovým životem žít!" — Anton Tjoplyj, Stát se co nejdříve podobným Tobě, V Průzračnosti a Tichu se rozplývat!… Rukama srdce objímat, Vše živé laskat a milovat!… Nořit se do Hlubin Prvotního "Já", Zapomenout na sebe, Zapomenout pro sebe!… Opravdovým Životem žít: Milovat a tvořit — pro Tebe, Pro Tebe se rozplývat v Hlubinách Prvotního "Já"!… "Jsem do Tebe zamilovaná!" — Sulija (zapsala Anna Zubkova) Jediný! Já miluji jen Tebe! Miluji jaro, modravé nebe, Miluji slunce svit nad Zemí, Stromy s kvetoucími větvemi! Milovaný! Překrásný je Tvůj šat! V modrou znáš nebe odívat! Potůčky v něžné zurčení! Lesy v laskavé ztišení! Jsem zamilovaná do Tebe! Ve všem jsi jen Ty! Svítání nad tichými vodami, Průzračnost vod, laskajících vlnami… Ó můj Milovaný! Jenom Tebe vidím V úsměvu jitra i ve všem shonu denním, V chladu večera i v tichu nočním — Ve všem jsi, Milý můj! O Tobě sním! Otevři dveře ve Svém Pokoji! Chci se stát částečkou Lásky Tvojí! Dovol mi poznat Tvůj blažený Klid! Dovol mi navěky Jedno s Tebou být! "Plachta" — Ódin (zapsala Anna Zubkova), Plachta živého srdce, Která se nazývá láskou, Plachta duchovního srdce, — Na Cestu zve tě s sebou! Nastavila plátno života Větrům, co Svobodu poznaly, Nevybrala si tiché závětří, Ale slunce třpyt nad vlnami! Vybrala si hučící ráhnoví, Mezní vypětí vůle, Vybrala si boj a vítězství, Vybrala si těžký úděl! Klouzala po hřebenech vln — Sjednotila se s vlnou! Na křídlech srdce se rozlétla — Celý prostor zaplnila sebou! … Svůj Klid jí vody darovaly — průzračný a něžný, Paprsky slunce ji vybělily Jako květ bělosněžný. Hnána Velikým Větrem Žila na hrudi Oceánu. Všechny objala svým Srdcem — Ostrovy i celou Zem! Do Jednotné Duše Oceánu — Svobodnou duší vplynula! Láska, co v jejím srdci žila, — S Nekonečností Života splynula. …Plachta živého srdce, Která se nazývá láskou, Plachta duchovního srdce, — Na Cestu zve tě s sebou! "Chtěl bych!…" — Nikolaj Kvasnica, Dialog s Bohem začínajícího adepta: Chtěl bych celý svět změnit! — Ale ze začátku — začni od sebe: Staň se — ty — úplně jiným — A změní se všechno kolem tebe! Chtěl bych se stát milovaným! — Ale na začátku — si celý svět zamiluj! Dávej! Dávej! Dávej! — A svět kolem bude tonout v lásce! "Miluji milovat!" — Alexej Šotov, "Já miluji milovat!" —"Můžeš to tak říci. Jestli ano, pak vpřed, Boha poznávat!" "Zanech všeho — a následuj Mně!" — Zjevení zapsal Anton Tjoplyj, Zanech všeho — a následuj Mně! Zanech vše, co bylo tvým a tebou! Já jsem Ten, na Koho jsi čekal! Já jsem Klid! Já jsem Cesta, vedoucí Tam, Kde je jenom Světlo, Kam nevchází marnost! Já jsem Cesta: Cesta ze země do Nebes! Rychleji se ve Mně rozplývej! Tuhle Cestu pro lidi otvírej! Já jsem Cesta i Pravda! Zavolej Mně tiše, Já v tichu slyším hlas Každé milující duše! A Já přicházím na pozvání takové duše! Poznej Mně v tichu! Zavolej Mně tiše! "Na Mých Dlaních jsou Má semena" — Satja Sáí (zapsala Olga Stěpaněc), Držím na Dlaních Moje semena… Hýčkám vás všechny a dávám vám jména… Dávám vám možnost vyrůstat, Sílu nabrat, dospět, rozkvétat Za života v těle — hmotný svět poznat A sebe v něm ne jako tělo, ale duši vnímat, Abyste ke Mně zamířili a vrůstali do Mě… A pak budu i Já skrz vás prorůstat — Rozkvétat a plody dávat, Aby byla znovu zaseta Na Moje Dlaně — semena, Ze kterých vzchází Láska! "Poslouchej!" — Zjevení zapsal Anton Tjoplyj, Poslouchej!… Poslouchej Moje Hory!… Poslouchej jejich Ticho! Jejich Základ spočívá hluboko pod vším. A Vrcholy — vcházejí do průzračné modře jasného nebe. Poslouchej!… Poslouchej Moje Hlubiny… Poslouchej Ticho Mých Hlubin — a staň se Jím! Tak se naučíš slyšet Mě. A uč se všímat si Mých usměrňujících znamení! Jimi — Já s tebou mluvím neustále! Tak poslouchej: píseň potůčku…, šepot běžících vln…, měkký závan větru…, symfonii deště…, mlčení nekonečných písků pouště!… Všechno to jsem Já, vyprávějící ti o Lásce! Poslouchej!… "Naše Dharma" — Surja (zapsala Olga Stěpaněc), Jako když řeky rozlámou led a zalijí břehy, Míří do oceánu vlít se proudem něžným, Oceánem se stát a rozplynout se v něm, — Tak i Boha učedník — vrstvu za vrstvou Snaží se v sobě hmotnost rozpustit, Odstraňuje to, co není Láska, A v Nekonečnost Světla Noří se znovu a znovu, Vesmír se snaží srdcem zaplnit A všechno poznat, hledat a získat Sebe, Stát se Světlem Pravdy a opravdovým Mesiášem, — To je Dharma, Cesta do Nekonečnosti, Přímá Zářivá Cesta Do Života ve vesmírném Chrámu Boha! "Zvu tě" — Igor Vysotin (zapsala Anna Zubkova), Zvu tě! Zvu a volám Vydat se na Cestu — se Mnou, ke Mně, do Mě! Podívej: to je Vchod! Já — Dveře otevírám! Vejdi! Čeká tu na tebe — Láska Moje! Zvu tě očima srdce se dívat Na jaro, na Život, na jeho Projevy! Do lesů, do polí — tě zvu, abych ti mohl říkat Něžně: «Já jsem tady! A tolik tě miluji!» Zvu tě jezero v mlze spatřit… A hbitých rybek rej uvidět v hlubině… V průzračnost vod bosou nohou vstoupit, A rozplynout se v něžné tišině… Zvu tě noc uvidět a kouzlo svítání, A červánky s ptačími písněmi, A dotknout se živého tajemství — Pochopení života na Zemi! Chci ti dát moje svítání, Všechna kouzla Stvoření Mého! Aby se duše nadchla radostí poznání, Aby se láska lila — ze srdce tvého! Jsem tady ve všem! Mluvím tak tichounce, Jako když rákosí šeptá tiše… Jsme tu jen Já a ty: otevřené srdce Vnímá hlas Božské Duše!… "Tobě daruji jaro!" — Satja Sáí (zapsala Olga Stěpaněc), «Co je to?» — «To je jaro!» «Co se to se mnou stalo?» — «Jsi zamilovaná — do Mě!» Znovu šeříky rozkvétají, Vesele ptáčkové zpívají… Z průzračně jasné oblohy Sluníčko svítí světu, Plná laskavé něhy Je sladká vůně květů… «Tohle jaro — ti daruji! Tohle jaro — to jsem Já! To jaro — je Láska Má! Tak velice tě miluji! Tohle jaro je pro tebe! Dávám ti — slunce, svítání, Vůni květů, rosu na dlani, Světlo hvězdného nebe… Zemi i nebe — ti daruji! Vesmírné prostory — jsou tvoje! Všechno, co mám — je tvoje! Protože tě tak miluji! Ještě ti daruji — Lásku! A dám ti možnost Ji prožívat! A zopakuji jaro znovu a znovu, Aby ses naučila milovat!» "Moje jaro je v tobě!" — Jeremej (zapsala Anna Zubkova), Já držím jaro na dlaních. Je pro každého — i pro tebe! "Staň se pramenem čistým!" — Manuel (zapsala Olga Stěpaněc), Z Hlubin Prvotních Můj něžný, Můj jarní Potok Probuzení, Potok Obnovení Ze Mě vytryskl, Vlnou zlatavou, Čistou a průzračnou — Do Stvoření vytekl… A jaro je v Něm! A jaro je s Ním! K životu všechno probouzí! S ním — jaro po planetě kráčí… Vpusť ho dovnitř, otevři! Odemkni všechny závory! A dovol Mým vodám Odnést všechny zábrany! Proudem zlatavým se naplňuj! Umývej se, očišťuj! Aby každá buňka těla Jarem zajiskřila a zapěla! Jarem se naplňuj! V pramen se přeměňuj! Celé Zemi Přinášej Mé Obnovení! Nekonečnost a Věčnost Hlubin Prvotních Jak vlnu průzračnou V sobě pociťuj! Skrz tělesnou formu Pronikni, Staň se Pramenem Čistým! Moje Poznání — lidem dávej! "Žiju pro Lásku!" — Anton Tjoplyj. Já žiju — pro Lásku! Žiju — abych daroval: Abych těm, kdo vejít chtějí, — Dveře otvíral! Já žiju — pro Něho: aby klíček Života V každém (ke slunci) — skrz kůru strachu prorůstal! Já žiju — pro lidi: Abych duše otevíral, Abych Pravdy Věčné znovu opakoval! Já žiju — pro Lásku: Abych jak Slunce svítil, Aby každý, kdo žízní, Vody té se napil, Vycházející ze samotných Hlubin Života, Tam, kde žije Prvotní Vyšší "Já"!
Láskou dýchají i vonící květy,
Řekám, horám, lesům, mořím,
polím, kde už taje sníh,
každému teď jaro stvořím.
Ráno je něžně růžové,
stěhovaví ptáci už vrátili se na nebe.
Ať je to svítání také tvé!
V každém seménku — malá kapička života —
s každým dnem se probouzí ze spaní,
Skrz hutnost země se probíjí a prorůstá,
Vzchází — v jarním svítání.
Z nejhlubšího Bytí se Mnou vtéká,
Prvotní Jednotná průzračná Řeka!
A do srdcí, kam jsem Lásku zasadil.
Vejdu — a Bůh se narodil!