Cesta Duchovního Srdce

31. Existují ti, kdo se sytí z úst, jestliže z nich vychází Boží slovo. Pokud se někdo takhle sytí z úst — může se stát Dokonalým.

Dokonalí mohou být počati z polibku a rodit se tak.

Proto i my líbáme jeden druhého, a jsme počati z blahodati, kterou máme jeden ve druhém.

Dokonalý Učitel sytí učedníky slovem Božím z úst. A to je může přivést k Dokonalosti.

Psychogeneticky zralí učedníci připravení předchozími vtěleními mohou být probuzeni k dalšímu vzestupu Láskou Učitele. A oni se potom dokážou zrodit v nejvyšších eonech.

V duchovní práci učedníkům pomáhá dominance emocí něžné lásky, podporuje je, probouzí jejich nadšení, nabíjí je sílou.

32. Tři šly s Pánem po celý čas: Marie — Jeho matka, také Jeho sestra a Marie Magdaléna — ta, kterou nazývali jeho společnicí. Takže byly tři Marie: Jeho matka, Jeho sestra, a Jeho společnice.

33. Otec a Syn jsou jednoduché názvy.

Ale Duch Svatý je název Dvojaký². Neboť Oni jsou všude: Oni jsou nahoře, Oni jsou dole, Oni jsou ve skrytém prostoru, Oni jsou v odkrytém (prostoru).

(Při tom) je Duch Svatý — i odkrytý dole, i skrytý nahoře.

Svatý Duch, když vychází z Příbytku Boha Otce, je přítomen ve Svých různých stavech nad povrchem Země («odkrytý prostor») i uvnitř naší planety («skrytý prostor»).

Ale Duch Svatý může být viděn duchovním praktikantem pod povrchem Země, a také i nad ní neviděn člověkem tohoto světa.

34. Svatým slouží i zlé síly. Ony jsou slepé z dopuštění Ducha Svatého: ony si myslí, že slouží svým lidem, i když ve skutečnosti pracují pro svaté.

Učedník jednou Pána poprosil o něco, týkajícího se světského. Pán mu odpověděl: «Popros svoji matku — ať ti ona dá z toho, co je Mně cizí».

Čím jsou individuální vědomí hrubší ve své energetické podstatě — tím více žijí v hrubých a od Boha Otce vzdálenějších eonech během svého nevtěleného stavu. Nemají přitom schopnost vcházet do příbytku dokonalejšího vědomí, a nevidí ty, kteří žijí v eonech bližších Otci.

Ale dokonalejší bytosti duchovního světa mohou nejen vcházet do hrubších eonů, ale i řídí jejich obyvatele, i když ti o tom nemusejí mít ani tušení.

Bůh osobně nebo prostřednictvím důstojných duchů řídí všechny ostatní duchy i vtělené lidi, včetně těch nejprimitivnějších. Ty On je používá k ukáznění druhých vtělených lidí — jak hříšných, tak i spravedlivých, například když je třeba posledně jmenované poopravit, přesměrovat atd.

35. Apoštolové řekli svým učedníkům: «Ať všechny naše dary lidem obsahují sůl!». Oni moudrost nazývali solí. Bez ní je dávání darů nepřípustné.

Apoštolové vyzývali učedníky, aby nejen prostě obdarovávali, například léčením nemocných, ale doprovázeli to kázáním Cesty k Dokonalosti. Bez toho duchovní člověk dávat dary nesmí, poněvadž takové dary obdarovaným skutečný užitek nepřinesou.

36. Ale moudrost nemůže být účinná bez Syna...

Dále je v této pasáži text originálu poškozen.

Skutečná moudrost může pocházet jen od Boha Otce. A jejím nejdokonalejším nositelem je Syn-Kristus.

37. To, co má Otec, patří i Synu. Ale dokud je malý, nedostane svěřeno to, co Mu patří. Ale když dospěje — jeho Otec Mu dá všechno, co Mu patří.

Když se dítě Kristus vtělí do těla, nemůže ještě projevovat všechny Svoje Božské schopnosti. Dostává je podle míry dospívání Jeho pozemského těla.

38. Ti lidé, kteří scházejí s cesty, byli na Zemi také zrozeni z vůle Ducha Božího. Ale scházejí s Cesty také kvůli Němu. Tak jeden a ten samý Duch lampy rozsvěcuje i zhasíná.

Za prvé, Bůh Sám klade překážky na Cestě k Sobě: boj s nimi nás rozvíjí. A ty překážky dokážou překonat jenom důstojní, tj, dostatečně zralí lidé.

Za druhé, mluví se tu o tom, že Bůh má veškerou Sílu a Moc k tomu, aby nepouštěl ke Svému eonu nedůstojné: nikdo z lidí nemůže vejít do Příbytku Otce, aniž by to byla Jeho Vůle.

Důstojnost duchovních praktikantů se určuje podle těsně navzájem propojených etických ukazatelů, a také podle stupně zjemnění vědomí.

39. Existuje prostě moudrost. Ale existuje i moudrost posvěcená smrtí: ta poznala smrt. Ale ta, která smrt nepoznala, je malá moudrost.

Většina lidí na Zemi žije, a přitom nepřemýšlí, že naše příležitost změnit svoje osudy na stovky (obvykle) let mezi vtěleními a na následující vtělení (pokud se má uskutečnit) je časově omezená. Potom bude pozdě o nějaké změně dokonce jen snít.

Ale jestliže člověk žije s pamatováním na svoje budoucí oddělení od těla — popohání ho to na jeho duchovní cestě, umožňuje mu to přesné rozlišení toho, co má a co nemá smysl před tváří blížící se smrti.

Nejradikálnějším a nejefektivnějším řešením duchovního praktikanta, pro kterého se povědomost o vlastní smrti stala spojencem, je rozhodnutí ovládnout svoji smrt prostřednictvím dosažení schopnosti dematerializace těla.

Jestliže takový člověk absolvoval i skutečnou klinickou smrt, měl možnost pobývat na «onom světě» bez překážek ze strany materiálního obalu — stává se to zásadním doplněním meditační zkušenosti, obohacuje absolutně hodnověrným věděním o životě tam a o tom, co ještě musíme udělat, abychom vše splnili na maximum.

40. Existují zvířata, oddaná člověku, například kráva, osel a další. Existují i druhá zvířata, která člověku oddána nejsou a žijí bez něho v divočině.

Člověk obdělává pole s pomocí těch zvířat, která jsou mu oddána. Díky tomu si zabezpečuje jídlo pro sebe, i pro ně — pro ty, kteří jsou mu oddáni. Ale ne pro ty, kteří mu oddáni nejsou.

Podobným způsobem i Člověk Dokonalý pracuje s pomocí těch, kteří jsou Mu oddáni, a připravuje vše nezbytné pro jejich život. Díky tomu se všechno nachází na svém místě: dobré i špatné, i pravé a levé.

Ale Duch Svatý se stará o všechny a všechny řídí: Jemu oddané, i plné nenávisti, i lhostejné. Tak je On také i spojuje, i rozděluje — aby, pokud to uzná za potřebné, oni všichni získali sílu.

Svatý Duch, působící z Příbytku Otce, je Hlavním Organizátorem osudů vtělených lidí. Kvůli realizaci jejich osudů On konkrétně zaměřuje jejich myšlenky a přání, dokonce i koriguje plnění těch či oněch konkrétních lidských činností, organizuje takovým způsobem i setkávání jednoho s druhým. Tak On spojuje žáky — s jejich učiteli, zločince — s jejich oběťmi, ty, kdo se snaží najít sexuálního partnera — s budoucími partnery atd. Ale On lidi stejnými metodami i rozděluje, pokud už jejich kontakt začíná být nepotřebný z hlediska jejich duchovního pokroku.

On řídí jak oddané, tak i Jemu neoddané, jak dobré, tak i zlé, ty, kdo Ho znají, i ty, kdo Ho neznají.

Ale pro nás bude pochopitelně snadnější a příjemnější, a také i efektivnější — učit se u Něho, pokud se staneme žáky, milujícími Jeho i Otce.

Vtělený Dokonalý Učitel je pochopitelně pro žáky vhodnější, protože s nimi mluví snadno srozumitelným jazykem. Ale na druhé straně je Jeho pozemská Mise pro Něho mnohem složitější, poněvadž tím, že se vtělí do pozemského pekla, se stává terčem tak početné lidské ohavnosti. Proto Jeho dobrovolné vtělení je projevem Jeho Veliké Obětavé Lásky.

Z pochopitelných důvodů On bezprostředně učí tolik Jemu oddaných učedníků.

41. V tomto místě je originál textu poškozen.

42. Zpočátku se objevuje smilstvo, poté se z něho rodí vrah. On by předtím synem ďábla, proto se i teď stává vrahem lidí, zabíjí své bratry.

Veškeré (sexuální) spojení lidí nepodobných jeden druhému je smilnění.

Smilnění je Bohu nevyhovující sexuální spojení lidí. Tento pojem nemá nic společného s tím, čím zastrašují svoje «ovečky» mnozí církevní «pastýři», pokoušející se rozhodovat o osudech lidí jménem Boha; i když je tím Bůh přece nepověřil!

Ale pojem smilnění existuje u Boha, za něj On může dokonce potrestat, jak jsme si právě přečetli, vtělením ďábelské duše do těla rodícího se dítěte, a také narozením zmrzačených dětí, slabomyslných atp.

Ale Bůh celkově vůbec není proti sexu: to On sám stvořil lidi právě takové, aby mohla být populace lidských těl na Zemi udržována sexem. Prostřednictvím vzájemného sexuálního působení se lidé také učí — pod vedením Svatého Ducha — tomu, jakými by měli nebo neměli být. Sexuální vztahy mezi lidmi jsou výbornou příležitostí pro Boha učit nás lásce, moudrosti a síle.

Všeobecné principy správného chování ve sféře sexuálních vztahů jsou takové:

— zřeknutí se egoizmu, ohleduplnost, konání každého ne kvůli sobě, ale pro druhého, ve prospěch společné harmonie,

— zřeknutí se hrubosti v emocích, slovech, činech, usilování pěstovat v sobě a dávat milovanému jemnou něžnost — nejcennější emoci na Cestě k Dokonalosti.

Můžeme měnit partnery? Nebo je nutné za každou cenu prožít celé vtělení s jedním? Odpověď zní: pochopitelně, že můžeme! Vždyť tím, že měníme partnery, se můžeme více naučit v umění darování svojí lásky.

Ačkoliv narození dětí bezpochyby ukládá povinnosti oběma rodičům.

Ale jestliže si zamilujeme jen hledání sexuálního potěšení, a zapomeneme přitom na všechno ostatní, pak už to bude hříchem smilnění, a Bůh na tuto chybu poukáže, například venerickými chorobami.

Ale ve druhém odstavci citovaného úryvku Evangelia se mluví o jiném druhu smilnění, majícím vztah především k lidem, kteří se už vydali na duchovní Cestu.

Jedná se o adekvátnost partnera. Adekvátní partner není jen ten, kdo se nám líbí, je s námi sladěný a s kým dobře vycházíme, ačkoliv i tohle všechno má význam. Ale musí to nezbytně být také naprosto stejně smýšlející a nejbližší společník na Cestě k Otci.

Ale pokud existuje významný rozdíl ve věku duší, ve stupni energetického očištění organizmů a zjemnělosti vědomí, pokud některý z partnerů není pevný v eticky a energeticky jedině správném «nezabíjeném» stravování, — pak takový vztah bude vážnou brzdou pro toho člena páru, který je více oddaný Bohu a více se k Němu blíží. A bude to z hlediska Boha smilněním, tj. nepřípustným a trestným činem.

43. Bůh je jako barvíř. Podobně tomu, jako když dobré barvy, které jsou nazývány trvanlivými, umírají až se smrtí toho, co je jimi obarveno, — tak je to i u Boha. Neboť Jeho barvy nevyblednou, protože jsou nesmrtelné, díky Jeho práci «barvíře».

Bůh křtí ty, koho On křtí, v Potoku.

První křest, který Bůh dává, se děje v Potoku Svatého Ducha. Bůh ho dává jen toho hodným. Přičemž křest ty důstojné mění tak, že se jeho «barvy» nikdy nesmývají.

2 Tj. v souhrnném smyslu, a pro označení konkrétních Božských Individualit — Představitelů Tvůrce.