Cesta Duchovního Srdce

Bůh dává Zasvěcení

Je pozdní podzim. Včera jsem jela do lesa na naše místa síly. Chtěla jsem pocítit Boha, nasát Ho do sebe co možná nejvíce, aby mi to vystačilo na celou zimu (žertuji).

Když jsem na zastávce vystoupila z vláčku, byla jsem ohromena krásou svítání! Něžně růžová obloha ještě s modrou a bílou barvou byla úchvatně krásná!

Hned jsem se pozdravila s Radou (vedle je Její místo síly) a hruď se mi naplnila intenzívní láskou a něžností.

Potom jsem šla k Adlerovi na Jeho místo síly.

Už doma před odjezdem mě Ptahhotep upozornil, že v meditacích je třeba nepociťovat sebe, ale Jeho – Boha.

Zpočátku u Adlera se mi nic nedařilo, a já jsem si pomyslela: možná, že On teď se mnou nechce pracovat, a bude pro mě lepší takticky odejít... Ale v té chvíli Adler vstoupil přímo do mého těla a řekl:

– Pociť Můj nejjemnější Plamen a sjednoť se s Ním, staň se Jím. A není tak důležité, jak velké jsi vědomí, ale pokud naplno splýváš se Mnou, pak se také i stáváš Mnou – nekonečným Božským Ohněm!

V tom konkrétně spočívá smysl Jednoty. Jednotné My jsou Všechny Božské Duše slité dohromady vjedno nezávisle na Jejich rozměru. Každý pociťuje Sám Sebe Vším – Věčným Nekonečným Vesmírným Bohem!

... Tehdy jsem se vzchopila a odstranila sama sebe: je jen Adler – já nejsem. A podařilo se! Stala jsem se Božským Ohněm, velmi jemným, pohyblivým, něžným! Oheň naplňoval celé mé tělo zevnitř, vyléval se ven očima mého těla...

Tento stav není možné popsat obyčejnými slovy, musí si to prožít každý sám.

Když jsem skončila meditaci a chystala se k odchodu, Adler na rozloučenou řekl:

— Nehledej kolem sebe podporu zvenčí, nenech se rozptylovat od toho nejdůležitějšího ve tvém životě — od možnosti stát se Mnou!

I když se od tebe všichni lidé odvrátí – Já s tebou zůstanu!

Buď vždy čistou milující duší a pak bude sjednocení se Mnou zcela hmatatelné a trvalé. A čistota duše se dosahuje neustálou prací.

* * *

Anička má za městem směrem ke Karelské šíji malý starý domek, který zdědila po matce. Někdy mě tam zvala, abychom spolu pracovaly. I tentokrát to všechno začalo jako obvykle.

Brzy ráno sedím v křesle u stolu a najednou cítím, jak někdo z Božských Učitelů mocně vstoupil do mého těla, naplnil ho Sebou, a také celý prostor kolem.

Pokouším se pochopit, Kdo přišel, slyším:

— Váš Mistr vás všechny kdysi dávno uvedl do Naší „Světelné Společnosti“.

A My vám nyní představíme Světelnou Techniku – Daršan, seznámení s Nejvyšším Světlem!

Jako první jsem pocítila stav Nekonečného Klidu a začalo znít slovo klid. Zatímco jsem se snažila pochopit, Kdo to je, Anička řekla, že je to Emil a že přišli také Apoštol Matouš a Marie Magdaléna.

Božské Stavy se střídaly v krátkých, téměř stejných časových intervalech. Času bylo přesně tolik, aby bylo možné dobře pocítit Božského Představitele. Bylo to Živé, skutečné Světlo-Láska Boha, s mírně odlišnými emocionálními stavy individuality, vlastními každému Božskému Učiteli.

Marie Magdaléna zaplavila vše Něžností se slovy: a něžnost myšlenek.

Dále velmi silně, se vší Svou typickou velkolepostí, přišel Adler se slovy: Věčnost a Nekonečnost.

Poté nám Manuel daroval Svůj emocionální stav Božského Světla: … „Průzračnost vod, laskajících vlnami…“

Dále nám darovali stav úplné Průzračnosti bez výrazné svítivosti se slovem Turijnost Huang-Di a Bábadží.

... A ještě Mnohé Božské Duše, Svatí Duchové, přicházeli a představovali se, dávali nám Sama Sebe ve vší úplnosti.

Dále uvedu to, co mi říkali.

Juktéšvár řekl:

— Uvolni se, ponoř se do Mého průzračného Klidu! Naslouchej, vstřebávej Mou Svatou Vědu! Ze stavu Splynutí se Mnou v Prvotních Hlubinách je velmi snadné komunikovat s Námi Všemi. My snadno povstáváme z Jednotného My na první zavolání duše, která se k Nám upřímně a s láskou obrátila.

Bůh jako jednotné My*¹:

— Prokázala jsi vytrvalost ve svém úmyslu poznat Mě a žít ve Mně, pracovat pro Společné dobro!

To nejsou jen hezká slova! My shrnujeme výsledky další etapy tvého života. Všichni se radujeme, když se na tebe díváme: prošla jsi zkouškami „pevnosti“ v této etapě důstojně a prokázala jsi věrnost a oddanost Mně a společné věci Evoluce na Zemi.

My pro tebe nejsme jen lákavý, bezstarostný život ve věčné blaženosti. Ty dokážeš obětovat sama sebe, svá přání pro Mě, pro Nás!

Tvá láska ke Mně prošla další zkouškou pevnosti. Ale ještě máš před sebou mnoho věcí, které musíš v sobě napravit, vychovat, vypěstovat. Dokončení duše vyžaduje zvláštní přesnost, trpělivost a mistrovství — je to práce nejvyšší úrovně před konečným Splynutím a vstupem do Naší Rodiny.

Začíná nová etapa tvého života. Rozkvetl Božský Kvítek tvé duše – to je vítězství!

Pokračuj dál v usilovné práci a pak, jak napsal Puškin:

„Těžké okovy spadnou,

Žaláře se rozpadnou — a ty získáš Svobodu,

Která tě radostně přijme u Vchodu…“

Nejvyšší mistrovství v ovládání slov je, když dokážeš pomocí slov vyjádřit Božskou Myšlenku v hmotném světě. Zasvěcený pochopí to Nejvyšší, nezasvěcený to hmotné.

Měla by ses intenzivně věnovat osvojování si hésýchie. Vnitřní ticho by se mělo stát tvým základním stavem. Je nesmírně důležité, abys měla neustále ruku na tepu, tj. abys cítila Mé Vedení. Je to pokračování osvojování si života ve Mně – bytí Bohem.

Osvojuj si Turijnost² jako stav Mne, který stírá individualitu.

A tak Bůh shrnul několik let mého života bez přímého vedení Mistra. Vysoce ocenil mé úsilí a nyní je mým úkolem, všechno nepokazit (a to já umím): neupadnout do euforie, nezpyšnět, ale pokračovat v usilovné práci!

* * *

Ráno jsem vstala, umyla se, posnídala a připravila se na meditační práci: přišel Buddha Šákjamuni a já Ho požádala, aby Se mi ukázal.

Začal s Bráhmanskými eóny:

Nejprve mě ponořil do jasného žlutého světla. Pociťovala jsem, že je omezené co do velikosti. Potom do jemnějšího, něžnějšího a mírně zlatavého světla za hranicemi planety.

Přikázal mi dívat se očima duše, a já se snažila.

Dále mě odvedl do eónu bez intenzívní svítivosti a řekl: „Zde se rodí život.“ Poté jsme se ponořili do eónu světlejšího, jemnějšího a lehčího.

A čím hlouběji jsme se ponořovali, tím více jsme pociťovali stav hlubokého Klidu a Nekonečnosti.

Potom On řekl: „Dál může jít jen ne-já, individualita nemůže vstoupit do Prvotních Hlubin. Ale ty umíš všechno, Vladimir vás skvěle připravil.“

„Odstranila jsem sama sebe“ a… ponořila se do Prvotních Hlubin…

Veliký Klid – Živý, Milující, Průzračný mě zcela rozpustil v Sobě! Splynula jsem se Všemi, Kteří Dosáhli... Oni jsou Jedno Živé Prvotní Vědomí, Jednotné My!

Jak je vše jednoduché a jasné, když máte za sebou roky studia a práce s Mistrem!

Šákjamuni řekl: „Tak jsme spolu postavili Dharmakáju³. Nyní vycházej z Původních Hlubin a pomáhej lidem. Realizuj Má přikázání, jinak proč by ses učila? Tvůj Mistr a My Všichni tě budeme i nadále učit. Buď vnímavá a pozorná, zachyť každý Náš pohyb. Nastal čas tvého učení, konkrétně jako buddhi. A učit tě budou také právě Božští Buddhi! Materiální tělo musí být zcela přenastaveno na nový status. Zvykni si na nový status života Buddhi!

Budiž tak!

* * *

Včera jsme se setkaly s Aničkou u mě doma. Přišli Božští Učitelé, mezi nimi Adler, Ngomo, Ptahhotep.

Do popředí vystoupil Ptahhotep. Ukázal obrovskou Pyramidu, uvnitř které hoří Posvátný Oheň. Tímto Ohněm je třeba prožehnout celé tělo, jeho umístěním dovnitř Pyramidy tak, aby shořelo vše, co není totožné s tímto Ohněm.

Poté On naplnil očištěná místa v těle stavem Hlubokého Klidu: vyrovnaným, teplým, živým Vědomím Prvotního – z Jeho Hlubin.
Zvláštní důraz byl kladen na hlavu.

Bylo to Zasvěcení! Veliký Božský Dar!

Ptahhotep řekl:

— Podceňujete význam a velkolepost každého Zasvěcení, které vám dává Stvořitel. Nadále se více radujete z malých „zázraků“ náhod na hmotné úrovni, jako z velkého Božského znamení. Ale taková Zasvěcení jsou Znamením Boha, Jeho důvěrou a přijetí Jím každého, komu je toto Zasvěcení dáno.

To je nejvyšší Znamení přijetí do Božské Rodiny! A co může být důležitějšího než tohle?

Je třeba pochopit a ocenit velikost tohoto okamžiku a odpovědnost, která je na zasvěceného kladena – ta roste s každým Zasvěcením.

* * *

Přišel Božský Učitel!

— Otevři své srdce, uklidni svou mysl a poslouchej Mě!

— Kdo jsi?

— Já jsem Ten, ke Komu jsi právě volala — Stvořitel, Tvůrce. Drobnosti každodenního života by neměly zastínit velikost těchto Znalostí a Zasvěcení, které vám Já dávám.

Rozplyň se ve Mně! A kde jsi teď? Jsem jen Já, a my jsme Jednotní. Můžeš se pociťovat Mnou! Teď jsi nová, ty jsi již v Jednotě se Mnou, ale ty existuješ!

Nabízím ti Svou Sílu místo tvé osobní. Ona je na rozdíl od tvé Neomezená, Všemocná a Všemohoucí.

To je Zasvěcení! Ale nikdy nebudeš moci tuto Sílu použít pro své osobní účely. Ona plní Mou Vůli a její možnosti jsou neomezené.

Přijetím Síly jako daru přijímáš také plnou odpovědnost za důsledky Jejího použití!

Pamatuj na to!