JAK DOSÁHNOUT DOKONALOSTI?

Jak jsme už probírali, evoluční proces zdokonalování se skládá ze tří hlavních linií: intelektuální, etické a psychoenergetické. V časové prioritě stojí na prvním místě dvě počáteční složky. Podle toho, do jaké míry si je člověk osvojí, pak před ním Bůh – v přirozených podmínkách – odhaluje stupně psychoenergetické práce.

Avšak, pokud se někdo pokouší hrubě vměšovat do tohoto procesu tím, že zatahuje žáky, nezralé v etickém a intelektuálním aspektu, do vysokých stupňů psychoenergetické práce, porušuje tím zákony duchovního zdokonalování, – a žákům pak hrozí prohloubení jejich etických nedostatků a dokonce i psychické poruchy schizofrenického nebo paranoidního typu.

V psychoenergetice lidí jakéhokoliv věku a způsobu života bude mít příznivý účinek, pokud budou – na vlastní přání – pracovat s duchovním srdcem. Tato úroveň práce, zajišťující rozvoj bioenergetického orgánu, zodpovědného za produkci emocí srdečné lásky, je prospěšná a bezpečná pro všechny.

A tak je pro každou z následných etap psychoenergetické práce žádoucí stále důkladnější výběr žáků. Pro tento výběr, kromě osobních besed, můžeme žákům doporučovat vystupování na seminářích, prospěšné je také anketní dotazování. V anketách mohou být i politické otázky týkající se vztahu k té či oné politické straně, politickému činiteli (můžeme tak okamžitě zachytit, například, politicky nezralé kandidáty), mohou tam být i čistě všední otázky.

Uvedu některé příklady posledně jmenovaných:

"Co se stane, když rozmícháme cukr v čaji nožem?" Varianta správné odpovědi: Cukr se rozpustí." Ale lidé nízké intelektuální úrovně mohou odpovědět podle šablony, charakteristické pro jejich prostředí (přinejmenším v Rusku): "Nůž se ztupí".

Používal jsem i ekologické testy na intelekt. Například, jdeme podzimním lesem. Je listopad. Na zemi leží hromádka dvaceti dubových listů. Velké duby není nikde vidět. Ptám se skupiny: "Jak se sem dostaly ty listy?". Všichni se dívají nahoru – duby není nikde vidět: jenom břízy a smrky. Začínají hloupé dohady: "Někdo je nesl a upustil", "Přinesl je pták"... Ale odpověď je prostá: upadly z maličkého doubku, vysokého 50 centimetrů – a leží přímo pod ním. Ale šablonovité myšlení vylučuje taková řešení: vždyť, jestliže dub – znamená to jen vysoký, mohutný strom, se silným kmenem! Ale maličký stromek, ještě k tomu bez listů, – se za dub neuznává!

Člověku, zběhlému v duchovních problémech, je jasné, že se lidé, kteří se ještě nenaučili samostatně a kriticky myslet, nedokážou správně zorientovat ve spoustě nuancí duchovního vzestupu. Oni tedy budou zcela jistě svedeni lžiučiteli a falešnými učeními!

Příkladů by bylo možné uvést mnoho.

Třeba jen – činnost "Óm Šinrikjó". Její lídr oznámil, že všechny, kdo ho budou následovat, udělá dokonalými... Ale rozumný člověk chápe, že nikdo nikoho udělat dokonalým nemůže. Jenom člověk sám – cestou vlastních správně zaměřených úsilí a námahy může dosáhnout Dokonalosti!... Tragické finále je známé: ohromné částky peněz, vybrané od obalamucených stoupenců, Asahara utratil za nakoupení a výrobu zbraně na masové zabíjení lidí. Paranoia? – Zřejmě ano. Mně osobně bylo to, že je falešný učitel jasné od té chvíle, kdy jsem uviděl jeho fotografii v reklamě v časopisu: jeho energetika nebyla energetikou Osvíceného, za kterého se vydával. Já jsem všechny, koho jsem mohl, z těch, kdo se zabývají reklamou, – na to předem upozorňoval... Ale co jsem mohl ještě udělat? Pokusit se uveřejnit svůj názor v novinách? Ale kdo z redaktorů by mi uvěřil, že je podle fotografie možné dělat natolik závažné závěry?...

Jiný, ruským občanům blízký, příklad – fašistické "Bílé Bratrstvo" s kultem "Maria Déví Christos". Stačilo, aby se jeho vůdcové oblékli do extravagantních oděvů, vyhlásili svoji "božskost" a začali provádět tajemná mystéria s "iniciacemi", které v podstatě nic nepřinášely, – aby se k nim začaly valit davy duchovních slepců z řad mládeže. A přesto nikdo z nich nedokázal uvidět, že "učení" jejich lídrů neobsahovalo nic Božského, ale skládalo se jen z primitivních hesel...

Kde je východisko? Co můžeme poradit těm, kdo se snaží začít duchovní Cestu, jenom nevědí, jak to mají udělat a kde mají hledat Učitele...

Ale odpověď dával Bůh jak prostřednictvím Bhagavadgíty, tak i prostřednictvím Bible, i prostřednictvím Koránu: spoléhejte na Boha, studujte Boha, uctívejte Boha, milujte Boha, hledejte jmenovitě v Něm – Učitele, Pomocníka, Otce, Cíl; usilujte o kontakt s Ním, o Splynutí s Ním! A nehledejte tohle všechno v lidech! Pak bude všechno v pořádku!

A celkově to, jak zorganizovat svůj život na Zemi, nejvýstižněji a krátce zformuloval Bábadží:

Pravda – Prostota – Láska – Sloužení – Boj se svým nižším "já" kvůli poznání "Já" Vyššího a Splynutí s Ním.

Každý zájemce může začít svou Cestu – usilováním realizovat tyto principy.

Začínajícím mohou pomoci i takové knihy, jako [19,24].

A těm, kdo si budou přát zahloubat se do studia Cesty, – doporučuji knihy [20,22] a práce uvedené v bibliografiích těchto knih.

* * *

Je nezbytné se velice dobře naučit chápat, že všichni lidé největší část své osobní evoluce procházejí tak (a právě tak to i musí být; jinak to být nemůže!), že se rozvíjejí v obyčejných "pozemských" situacích, zdokonalují se v nich intelektuálně i eticky. Jejich hlavním úkolem v této etapě vývoje je dorůst do toho okamžiku, kdy se dokážou naplno orientovat v tom, co je to Bůh, co jsme my, lidé, a v čem spočívá Vůle Boha ve vztahu k nám?

A jenom tehdy získají možnost myšlenkově překonat všechna nesčíslná zkreslování a zvrácenosti představ o náboženské Cestě – a mohou vstoupit na cestu osobní orientace na Boha Živého, jsoucího ne v chrámu ani na obrazech, – ale ve vesmíru. Pak se začnou postupně odvracet od "pozemských" zájmů a přenášet stále větší a větší část svého vnímání – na Stvořitele.

A právě tehdy pro ně nastane čas intenzívní energetické práce, jejímž konečným výsledkem bude Splynutí s Bohem, a poté i projevení Své Božskosti.

Ale pokud se tato posloupnost naruší – pak budou vznikat jen zbytečné potíže.

Lidé, kteří se doopravdy důstojně snaží o duchovní vůdcovství, by se měli smířit s tím, že ze spousty žáků dorostou do vysokých duchovních zasvěcení vždy jen jednotlivci.

A "masovost" je účelná jen pro předávání vědomostí počátečních stupňů Cesty.

V souvislosti s tím bych chtěl upozornit na to, že přece ani jeden z Vyšších Božských Učitelů na Zemi nikdy neodhaloval, a ani v současnosti neodhaluje, před davy lidí – vyšší psychoenergetické techniky, třebaže je bezpochyby Oni všichni znají. Ale ve Svých kázáních se zabývají převážně etikou a obecným vykreslením Cesty. A vyšší zasvěcení dávají jen jednotlivým žákům.

Slyšel jsem takovou námitku proti tomu: že Bůh přivádí žáky do ezoterických skupin, ale že On je i odvede, když to bude zapotřebí; a moje starost je prý – jen předávat vědomosti.

Ano, Bůh právě takto postupuje, aby tím ochránil Své nejhodnotnější žáky. Ale On také dovoluje instruktorům dopouštět se chyb – na jiných žácích, a ponechává tím takovým učitelům svobodu vůle, svobodnou volbu – škodit či neškodit lidem. Proč? – aby oni sami uviděli svou nepravost.

A vždyť On přece právě tak dovoluje lidem porušovat i další zákony – nejen duchovního zdokonalování. A lidé je porušují, tím ovlivňují cizí osudy a budují si osudy vlastní.

Při tom jsou všichni, včetně učitelů ezoterických disciplín, povinni naučit se dodržovat hlavní princip etiky: "Neškoď druhému!"

* * *

Prvotně primitivní, ale také zdegenerované náboženské proudy se dívají na lidi – na jedné straně, a na Boha – na druhé straně, jako na dva rozdělené a nikdy se nespojující póly. My jsme hříšní a nemohoucí a naše úloha je jen v tom, abychom se cestou usilovných modliteb a přinášením obětí (někdy krvavých) – vyhnuli pádu do pekla. A Bůh je nějaká vzdálená a nepoznatelná strašná bytost (někdy fantazií zformovaná do tělesných tvarů člověka nebo nějakého zvířete), která trestá lidi a s proměnlivým úspěchem bojuje se "světovým zlem", někdy nazývaným ďáblem. Tato bytost nám může, ale nemusí, darovat pozemská blaha. V naději, že nám je přece jen, možná, daruje, je třeba ji o to velice umíněně prosit, například takhle: "Dej, Pane Bože! Dej, Pane Bože!"...

Lidem, kteří mají takové názory, je naprosto nepochopitelné přání Boha, abychom se sami – vlastním úsilím zdokonalovali a prostřednictvím Lásky k Němu – usilovali o Splynutí s Ním!

Ano, je to zajímavý paradox: převládající většina lidí, věřících v bytí Boha, naprosto nechápe, co by konkrétně měli dělat v souvislosti s tím, že existuje Bůh!

První, co musejí pochopit, je to, že pravda je protikladná spotřebitelskému vztahu k Bohu. Vůbec není pravda to, že Bůh-sluha je jakoby povinen "nám darovat milost"! Právě naopak: my lidé, musíme vnímat sami sebe jako sluhy Boží a sloužit Mu! To právě my – pro naše vlastní dobro – se musíme naučit milovat Jeho! A nemá žádný smysl prosit Ho, aby nás miloval: On nás miluje i bez toho!

Ale, abychom si to uvědomili, musíme přijmout všechny ty vědomosti, které jsou vyloženy v této a dalších knihách o Bohu, o nás, lidech, o smyslu našich životů a o zákonech našeho rozvoje.

My musíme sloužit Bohu! Ale jak?

A opět většinu lidí, kteří se nad tím zamýšlejí, napadá, že "sloužit Bohu" – znamená skládat poklony na znamení své pokory a úcty a opěvovat Boha v církevních písních.

Tohle je už lepší, nežli donekonečna žebrat! Protože to upevňuje víru a napomáhá k položení základu lásky k Němu.

Ale přesto, Bůh od nás chce nejen tohle...

On chce, abychom se na Zemi zdokonalovali prostřednictvím práce.

Nazývá se to karmajógou: zdokonalováním prací ve prospěch Boha, konkrétněji – ve prospěch Evoluce, a ještě konkrétněji – ve prospěch evoluce lidí na Zemi; přičemž osobní materiální zainteresovanost na výsledcích své práce nesmí při takové činnosti v žádném případě hrát vedoucí roli.

Někdo se může zeptat: k čemu je to zapotřebí? Cožpak se nesmíme zabývat vyššími formami meditací a vynasnažit se přímo teď, co možná nejrychleji, splynout s Ním a navždy opustit Zemi? Neučili právě tomu Gautama Buddha a Ježíš Kristus?

To je seriózní otázka, vyžadující podrobnou odpověď. A právě o tom vyčerpávajícím způsobem mluvil Krišna. Jeho odpověď je taková:

Od povinností sloužení lidem je osvobozen pouze ten člověk, který poznal Átman a nachází smysl své existence na Zemi – pouze v dalším osvojení Átmanu, a poté i Paramátmanu – Boha Otce.

Ale kolik je takových lidí na Zemi? – Krajně málo, jednotlivci z miliónů.

Krišna říká: ponoř se jako vědomí do Mne – a žij tak ve Mně!

Ale, opakuji: jen velice nemnozí mohou přímo teď vyplnit toto přikázání.

Kdo tohle nedokáže, říká Krišna, – ten ať se zdokonaluje v umění meditace.

Ale, jak už jsme probírali v kapitolách této knihy, úspěšně praktikovat meditační techniky mohou také jen velice nemnozí. Většina lidí potřebuje vyspět, zesílit, prostřednictvím karmajógy. Vždyť právě práce – fyzická a intelektuální – připravuje tělo a mysl k tomu, abychom potom mohli efektivně a bez nebezpečí pro sebe vystoupit na stupně vyšších meditačních praktik – na "cílovou rovinku" ke Splynutí se Stvořitelem.

Takže, každý musí pracovat a svou práci přitom zasvěcovat Bohu; zřeknout se principu "pro sebe!".

Krišna nazýval tuto cestu – "cestou beze ztrát".

K sebeobětujícímu sloužení, zahrnujícímu vojenské hrdinské činy v boji za obhájení pravého monoteistického pochopení světa vyzýval Bůh prostřednictvím Muhammada. Jako slogan, vyzývající k sebeobětování, navrhl Bůh jeho prostřednictvím formuli: Není života, kromě života nadcházejícího!

Karmajógu – jako základ zdokonalování – znovu hlásal v současném věku Bábadží.

Tomu samému učí náš Současník Avatár Satja Sáí.

Právě takhle je třeba žít!

* * *

Nejsprávnějším a mohutným stimulem k duchovní práci je láska ke Stvořiteli.

Ale jestliže ji ještě nemáme (protože jak si zamilovat Toho, Kdo je ještě nepoznán, Kdo je ještě tak vzdálený pochopení?) – pak bude dobrou motivací, například, přání lépe pomáhat druhým lidem, usilování o sebezdokonalování, o poznávání, pevný záměr plnit ponaučení o nezbytnosti neustálé úporné práce na sobě, dané prostřednictvím Krišny, Ježíše Krista, Muhammada, Bábadžího, Satja Sáí a dalších Mesiášů a proroků, snažení dosáhnout Božskosti, stát se takovými jako Oni...

Ale zkontrolujte ještě jednou sebe: jak jsou hluboké moje vědomosti, nebylo by radno je nejdříve upevnit, rozšířit?

Anebo, jestliže si například myslíte,

– že hřešit – možné je, že je jen nutné potom zajít do kostela a tam se kát před "báťuškou",

– že Ježíš Kristus už vykoupil všechny naše hříchy; a nám stačí jen věřit v to, že On je Synem Božím; žádné úsilí není zapotřebí,

– jestliže jste se zatím seznámili jen s učením nějaké jedné náboženské konfese a zavrhujete všechny ostatní, –

pak není radno, abyste teď začínali psychoenergetickou práci.

A ještě intelektuální připravenost předpokládá stabilitu vlastního stanoviska. Například, co se stane, jestliže někdo, kdo se dozvěděl čím se zabýváte, na Vás začne řvát: "A ty co – chceš se stát svatým!? To je hřích pýchy! Okamžitě se kaj!"?...

... Základem etické připravenosti je dodržování principu Soucitu.

Ale, jestliže se například živíte těly zvířat, zabitých pro Vás, to znamená, že se spoluúčastníte na jejich zabíjení,

jestliže máte zvyk otrhávat a zahazovat listí a stébla trávy, a chováte se takovým způsobem bez patřičné úcty k životům rostlinných živých bytostí,

jestliže jste schopni šlapat po mravencích,

jestliže považujete za svou povinnost "dát co proto" tomu, kdo Vás urazil slovem nebo činem,

– pak Vám seriózní psychoenergetická práce přinese jen škodu.

Jestliže jste ještě nezanechali kouření a požívání lihových nápojů – pak v sobě nemáte tu sílu a houževnatost, které jsou nezbytné k tomu, abyste obstáli v bitvě za svoji Dokonalost. Raději se zatím zdokonalujte ve zcela "pozemské" poctivé práci ve prospěch druhých, a také v upevnění svojí víry!

A, jestliže Váš sexuální partner nepůjde spolu s Vámi cestou očištění organizmu a zjemnění vědomí, pak všechna Vaše úsilí po sebezdokonalování v psychoenergetice budou zbytečná. Poněvadž každé sexuální spojení je splynutí, sjednocení dvou energosystémů, v jehož výsledku dochází k "zprůměrování" množství a kvality energií...

No, ale pokud je u Vás všechno v pořádku – můžete zkusit začít. Jenže čím?

Za prvé – měli byste toho ještě velice mnoho přečíst. Měli byste správně pochopit všechno, co říkal Bůh lidem v různých dobách, měli byste se seznámit s koncepcemi různých duchovních škol: uvidět jejich přednosti a chyby.

V etickém směru je dobré s literaturou pracovat takto: z různých děl si okopírujeme pro sebe nejdůležitější citáty a doporučení. Potom si je týdny pročítáme v klidné atmosféře a pokaždé o nich hluboce přemýšlíme, "vtiskáváme je do sebe". Tak se "popoháníme" k etalonu Dokonalosti. Postupně se v každém soupisu počet nejaktuálnějších citátů zmenšuje: ostatní se už vtiskly do vědomí, změna už proběhla. Pak si označíme pole se zbylými citáty a dále už pracujeme jen s nimi.

Je dobré mít větší kontakt se živou přírodou, slaďovat se s její harmonií a krásou. Ticho, klid, jemnost, něha – to je to, co z ní musíme do sebe vstřebat.

Také pomáhají i odpovídající díla umění různých žánrů [35,36,49].

Ještě byste se neměli účastnit těch "pozemských" situací, kde můžete zhrubnout. Musíte se nejdříve stát silnými v jemnosti – a pak můžete bezpečně vstupovat do jakékoliv společnosti, bez obav, že se znovu sladíte s hrubostí.

Kontrolujte svoje emoce. Měli byste se zříci všech hrubých stavů, žít jenom v jemných! Laskavost a něžnost ve vzájemných vztazích jednoho s druhým velice pomohou. "Milujte se navzájem bratrskou láskou s něžností!" (Římanům 12:10) – tak nás tomu učí Nový Zákon.

Velice dobrá pro správnou orientaci své emoční činnosti jsou psychofyzická cvičení, uvedená v [22].

Prospěšné je také ovládat několik relaxačních cvičení a pránájámy. A potom můžete začít práci s duchovním srdcem. (Viz také tam).

* * *

Průběh další psychoenergetické práce, zahrnující cvičení na očištění a rozvoj čaker a základních meridiánů, meditace na místech síly na pronikání do vyšších prostorových dimenzí a vzrůstání rozměrů zjemnělého vědomí – to všechno je popsáno v knize [22]. Tam je také uvedeno obecné schéma studia stavby Absolutna, principy jeho úplného poznání a výstup ze Stvoření – do Vědomí Stvořitele. O tom samém se pojednává v knihách [20-22] a v našich filmech.

Popsat nejobecnějšími slovy metodologii duchovní seberealizace můžeme následujícím způsobem:

1. Zpočátku je zapotřebí se naučit koncentrovat vědomím ve své čakře anáhatě uvnitř fyzického těla – a z ní spolupůsobit s okolním prostředím.

2. Potom se osvojuje rozšíření duchovního srdce za hranice těla – ve stále vzrůstajících objemech. Trénuje se přetékání takovým způsobem rozvíjeného vědomí do všech jemných prostorových dimenzí, a také rozplynutí sebe v nich.

3. Když je osvojen bod 2 – je vědomí rozvinuto natolik, že může vejít do Příbytku Stvořitele a začít se v něm zabydlovat ve Splynutí s Ním.

Velice naléhavě zdůrazňuji, že nás Stvořitel k Sobě nechává přiblížit a tím spíš vpouští do Svého Příbytku – jenom v tom případě, jestliže se k Němu přibližujeme ve stavu bezchybně rozvinutého Duchovního Srdce. Jiné varianty jsou vyloučeny. Poněvadž On Sám je Vesmírné Duchovní Srdce. A vpouští do Sebe jen Sobě podobné.

Řečeno jinými slovy, my můžeme vejít do Příbytku Stvořitele pouze prostřednictvím rozvíjení středního dantianu. Ale strukturně-funkční systémy vrchního a spodního dantianu jsou tam poté vtahovány následně za středním. Takovým způsobem se nic cenného neztratí – zejména rozum a nashromážděné znalosti.

To všechno nejsou hypotézy nebo fantazie. Je to Cesta, kterou jsme my prošli.

Ale předtím, nežli přistoupíte k osvojení technik s čakrami a následných stupňů psychoenergetického "žebříku" duchovního vzestupu, – naléhavě radím, abyste si důkladně prostudovali a přijali intelektuální informaci i etické principy, vyložené v knihách, uvedených v soupisu literatury.