Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kniha Vojína Ducha 3

 

Vojín Ducha se snaží důvěřovat lidem. Ale zároveň chápe, že úplně může důvěřovat jenom Jemu — Dokonalému! Proto se Vojín Ducha pozorně dívá na každého, s kým ho svede osud a rozhoduje, nakolik je možné tomu člověku věřit.  
Vždyť mezi lidmi je podvod a lež, zrada a sebeláska!… A takoví lidé Ho vůbec nehledají!… A — Vojín Ducha je ostražitý! 
Snaží se, aby neudělal nic, co by k němu v budoucnosti mohlo přivolat neštěstí a zkomplikovat jeho postup k Cíli. A vždy se ptá Přátel: jak postupovat? Vždyť Oni jsou vševědoucí! 
Ale každou konkrétní situaci zhodnotí i sám. Vždyť ve výsledku je to on sám, kdo bude muset přijmout konečné řešení! 
Vojín Ducha se snaží být s Milovaným o samotě. Není pro něj nic důležitějšího, než být s Ním, v Něm, Jím! Proto ho prázdné kontakty s neduchovními lidmi — obtěžují. Vždyť oni Ho neznají. A ani Ho nehledají! 
Ale Vojín Ducha chce být jenom s Ním, jenom v Něm, jenom Jím! 
Vojín Ducha se ještě raduje jenom ze styků s druhými Vojíny Ducha: vždyť oni chápou a hledají Jeho!
A občas nepotřebují při kontaktu slova, protože se stýkají rozvinutými vědomími a spolu poznávají Blaženost ze Splynutí s Milovaným! 
 
«Milovat, milovat, milovat!» — takové je heslo Vojína Ducha.
«Poznávat a znovu poznávat!»— to je to, čím se on denně zaměstnává.
«Sloužit, sloužit a ještě jednou sloužit! » — vždyť Ho tolik duší ještě nezná!
A není větší radosti, nežli sloužit Tomu, Koho miluješ! 
Ale vždyť pokud v sobě nemáš upřímné přání sloužit Tomu, Koho miluješ, — miluješ Ho vůbec? 
 
Vojín Ducha je v procesu poznávání ohebný a poddajný.
On — ne věří, ale zná to, co poznal. A on také chápe, že to, co bylo poznáno včera, se dnes už může ukázat jako zastaralé. 
Vojín Ducha nikdy nepovažuje za spravedlivého jenom sebe samotného. Přemýšlet takovým způsobem je velká chyba! Ten, kdo považuje za spravedlivého jenom sebe, nevyhnutelně utrpí nezdar: protože clona nižšího «já» zastírá jeho náhled!
Vojín Ducha se naopak zaposlouchává do názorů ostatních lidí. Pořád se snaží, aby se přiučil tomu, co se mu může hodit na Cestě! Všímá si a soustřeďuje pozornost na to kolem něho, co by pro něj bylo užitečné. Pozoruje a vidí, jak jednají druzí, — a učí se u nich. A oni se tak stávají jeho učiteli, ačkoliv o tom sami nevědí. 
Vojín Ducha je vždy otevřený poučení! Líbí se mu poznávat a ovládat nové poznatky. A nikdy se nepovažuje za všeznalého, jakkoli by toho hodně věděl. 
«Nádoba poznání» Vojína Ducha se zdá být bezednou! A proto se tam může vejít velmi mnoho!
Stále hledá něco užitečného v tom, co slyší, vidí a vnímá. 
 
Vzhled Vojína Ducha je průzračný a světlý — a proto může vyhlížet jako «prázdný». A v tom čase je — opravdově naplněn! 
On zmizel z tohoto světa a už ho víc nepovažuje za svůj domov! 
Vojín Ducha je opatrný při posuzování událostí a jevů, které vyprávějí lidé, kteří nejdou po duchovní Cestě. Vždyť oni se dívají na všechno — ze svých nižších «já», dívají se — bez přihlédnutí k existenci a Vůli Boha. A proto je s nimi těžké najít vzájemné porozumění.
Ale k čemu by Vojínovi Ducha byly nepotřebné konflikty a problémy, zrozené z nepochopení? Vždyť to by ho jenom odvádělo z jeho Cesty!
A jenom těm, kdo nejen hledají, ale jsou připraveni pojmout, — Vojín Ducha odkrývá Pravdu ve své úplnosti.
Ale to, kolik si dokážou oni sami vzít z té úplnosti, — už na Vojínovi Ducha nezávisí. On — jenom udělal svoji práci…
 
Vojín Ducha se nelituje! Neztrácí nadarmo síly a energii na takovou zbytečnou činnost jako je sebelítost! 
A proto síla Vojína Ducha vzrůstá každým dnem!
Ale úděl toho, kdo se lituje, — je žalostný… 
Vojín Ducha je tichý a mlčenlivý. On «nepouští po větru» zbytečná slova. Chápe, že každé nadarmo pronesené slovo je také zbytečná ztráta energie. 
Jeho úsilí jsou zaměřena na to, aby také shromažďoval energii, kterou může využít na přiblížení ke svému Cíli: k ještě většímu poznání Toho, do Koho je zamilován, ke Splynutí s Ním, a také na pomoc v tomto všem důstojným. 
Proto Vojín Ducha pozorně hlídá to, aby se zbytečně neutrácela jeho energie. A odsekává všechno to, co vede k její zbytečné ztrátě! Takovým způsobem schraňuje Vojín Ducha svoji energii!
Uvnitř Vojína Ducha přebývá ticho! Je podobné tichu v hloubkách oceánu!
 
Vojín Ducha je trpělivý! Základem jeho trpělivosti je hluboký vnitřní klid a schopnost čekat!
Osvojil si tu schopnost u Toho, Koho miluje, u Toho, Kdo od věků do věků čeká — v Pokoji — na všechny bytosti…
Proto se Vojín Ducha nevysiluje netrpělivostí: Vždyť by to byla zbytečná ztráta energie. 
Ale netrpělivost a spěch jsou příznačné pro ty, kteří ještě nepokořili svůj rozum. Vždyť to on provokuje u lidí natolik zbytečné a dokonce škodlivé stavy!
Ačkoliv by měli raději následovat poučení Moudrých: «Vyjdi dříve, abys nemusel nikdy pospíchat a vždy dorazil včas!» 
Vojín Ducha se nikdy nevzdává v boji proti svým nedokonalostem! Vždyť vzdát se — to znamená ustoupit svému nižšímu «já»!
Ale Vojín nemůže dovolit nižšímu «já» mít navrch! Jinak si ono postupně, krok za krokem, «vybojuje zpátky svoje území» a donutí ho, aby se vzdal úsilí… 
Vojín Ducha je silný. Ale jeho síla je něžná a jemná, a on ji nikdy nepoužívá ke zlu! Nikdy ji nesměřuje na uspokojení svých egoistických přání — přání nižšího «já»!
Dokonce už taková přání ani nemá! Vždyť žije jenom tak, jak chce Jeho Přítel!
 
Srdce Vojína Ducha je vždy plné lásky a něžnosti ke všemu jsoucímu! A On daruje, vylévá svoji lásku na všechny bytosti! 
 
Jak je skvělé — milovat!
Vše živé hladit, objímat!
 
Jak je skvělé — lásku dát
A na všechno zlo zapomínat!
 
 
Jak je skvělé — vznášet se,
V Nebesích létat duší živou!
Jak je skvělé — nořit se
Do Oceánu Milovaného — svojí hlavou!
 
 
Jak je skvělé — rozdávat,
Světlo a radost rozlít kolem!
Jak je skvělé — polaskat
Tisícem rukou, miliónem!
 
 
 
Jak je skvělé — na cestu se dát
Stezkou srdce od začátku až do konce!
Jak je skvělé — poznávat 
Oceán Vesmírného Tvůrce!
 
Vojín Ducha žije ve stavu nepřetržitého dávání svojí lásky. V tom je podobný Slunci, které také neustále dává svoje světlo a nic za to nechce.
A Vojín Ducha se sám stává Sluncem — Sluncem Boha* 14a svítí do světa hmoty!
 
On žije — pro Lásku!
Žije — aby daroval:
Aby těm, kdo vejít chtějí, —
Dveře otvíral!
 
On žije — pro Něho:
Aby klíček Života —
V každém zesílil —
Aby si skrz kůru strachu
cestu k Slunci prorazil!
 
On žije — pro lidi:
Aby duše otvíral,
Aby Pravdy Věčné
s lidmi znovu probíral!
 
On žije — pro Lásku:
Chtěl by jak Slunce svítit,
Aby každý, kdo žízní,
 
Vody se mohl napít.
Ze samotných Hlubin Bytí
ta Voda vytéká,
Odtamtud, kde žije
Prvotní vyšší !
 
Vysvětlivky:
14  K Slunci Boha. Je to — meditativní obraz: Prvotní Vědomí v Jeho Příbytku je podobné rozměrově nekonečnému Slunci.