Cesta Duchovního Srdce

Vesmírný Příbytek Tvůrce je prosycen stavem Jeho Velikého Něžného Klidu. Světelné podmínky zde připomínají normální podmínky tichého a teplého něžného ranního slunečního světla.

Kundalíní je Átmická (podle úrovně jemnosti Božská) energie vědomí, kterou si každý z nás nashromáždil ve všech nejlepších epizodách všech svých vtělení. Ona se vytváří a shromažďuje právě tehdy, když se nacházíme ve stavech něžné, zjemnělé lásky. Ale tato energie se nevtěluje pokaždé do nových těl spolu s vtělovanou částí duše (dživou), ale skladuje se v jakési «pokladničce», která připomíná vzduchovou bublinu, protaženou do téměř cylindrického tvaru.

Průchodem do Příbytku Tvůrce je pro každého člověka jeho energetický «kořen», spojující jeho anáhatu s nejvyšší prostorovou dimenzí. Právě projitím po tomto «kořeni», může ten, kdo získal potřebnou sílu v jemnosti a naučil se pronikat do vyšších lok, poznat ve veškeré úplnosti Boha Otce.

Další etapou poznání v hloubce mnohorozměrného Absolutna bude seznámení s nejjemnějším Božským Ohnivým Projevením.

Tak Bůh Otec také projevuje Sám Sebe před důstojnými učedníky, kteří dosáhli potřebné zjemnělosti, — v gigantické antropomorfní (podobné lidskému tělu) Plamenné formě, která je ale nespaluje.

Přidala jsem video.

Mluvíme-li v termínech, které používal Ježíš Kristus, když vyučoval svoje učedníky-apoštoly, je křest ve Svatém Duchu výše popisovaná meditace «latihan».

Ale následující, hlubší etapa Jeho poznání — «zrození» a «zrání» v Něm — se vykonává v druhé meditaci, nazývané Pranáva. Právě to se Ježíš pokoušel vysvětlit Nikodémovi (J 3:1-21). O tom samém podrobně vypráví ve formě podobenství Apoštol Filip [10,18].

Vyšší duchovní praktiky umožňují další rozvoj sebe — jako duchovního srdce — daleko za hranicemi těla. Musíme se vynasnažit, abychom se přeměnili ve vesmírná duchovní srdce!